Emil Hácha
Emil Hácha, žil v letech 1872 – 1945. Po Mnichovské dohodě rezignoval prezident Edvard Beneš a 30. listopadu byl zvolen prezidentem Emil Hácha.
Hácha byl vynikající advokát. V letech 1919 – 1925 působil jako druhý a v letech 1925 – 1938 jako první prezident Nejvyššího správního soudu Československé republiky. V okamžiku volby prezidentem mu vyslovily podporu všechny strany a Hácha tento nevděčný úkol přijal. Sestavením vlády pověřil R. Berana. Národní shromáždění Emilu Háchovi udělilo výjimečné pravomoci a po několik měsíců se dále vlekly rozpačité vztahy s Německem. V březnu 1939 si Hitler Háchu předvolal do Německa, kam Hácha 14.března večer s doprovodem přijel. V 01.15 hodin dne 15. března 1939 vstoupili Hácha s Chvalovským do nové budovy říšského kancléřství. Hácha byl od začátku jednání vystaven velkému tlaku a vyhrožování ze strany Hitlera a Göringa. Hitler diktoval tvrdé podmínky okupace. Hácha dostal srdeční záchvat a teprve po dalším nátlaku podepsal s Chvalovským „Prohlášení německé a česko-slovenské vlády“, jež bylo německým ultimatem. Dne 15. března obsadil Wehrmacht Čechy a Moravu a říšským protektorem byl jmenován von Neurath. Protektor měl zemi spravovat a Hácha byl ponechán ve své funkci jako loutka – byl vlastně bezmocný. Po nástupu Heydrycha byly pravomoci české protektorátní vlády dále okleštěny. Prezidentu Háchovi stále ubývalo fyzických sil a koncem války byl již těžce nemocen. Po válce byl obviněn z velezrady, ale dříve než mohl být souzen, zemřel ve vyšetřovací vazbě dne 1. června 1945.